Vztahy mezi Karlovými Vary a Loktem

Vztahy mezi Karlovými Vary a Loktem

Městečko Loket

Karlovy Vary a Loket

Lázně Karlovy Vary byly založeny Karlem IV. roku 1349 na území loketské královské obory

Karlovy Vary po dlouhá staletí náležely správně k městu Lokti, svou jurisdikcí spadaly pod Loketský kraj. Historické vazby mezi Loktem a Karlovými Vary jsou velmi úzké. Největší české lázně lze právem označit za dítě starobylého hradního města Lokte. Ona spjatost je ostatně naznačena i romantickou pověstí o objevení karlovarského Vřídla při lovecké výpravě Karla IV. Z Lokte. Z Lokte pocházel lékař Václav Payer ((1488-1537), který roku 1522 jako první doporučil pít karlovarskou termální vodu a lze jej proto označit za otce karlovarské pitné kúry, jejímž symbolem je lázeňský koflík.
Sídelní a správní struktura bývalého Loketského kraje se začala utvářet kolem roku 1200. V téže době se zde začalo výrazně projevovat mocensky dominantní postavení královského města Lokte. Již roku 1184 je na loketském hradě jmenován kastelán Juřico. První zmínka o městě lokti pochází z roku 1234. Tehdy byl Loket už královským městem a správním centrem okolního kraje. Ten byl předtím spravován z hradiště v Sedleci, jež bylo sídelním a správním centrem tzv. Sedlecké župy, kterou obýval slovanský kmen Sedličanů. První zmínka o Sedleci je z roku 973 a poslední pak z roku 1196, kdy je v listinách naposledy uváděna provincie Sedlec. Lázně Karlovy Vary byly založeny Karlem IV. roku 1349 na území loketské královské obory, v níž měli právo lovu jen český panovník a loketští purkrabí. Dne 14. 8. 1370 udělil císař Karel IV. Karlovým Varům loketské městské právo, čímž je de facto povýšil na královské město, jež mělo privilegium samosprávy. Velké potíže nastaly Karlovým Varům a jejich samosprávě v průběhu vlády loketských hrabat Šliků v letech 1434-1547. Ti si pro sebe jakožto lenní páni uzurpovali právo svévolně zasahovat do odvěkých kompetencí a privilegií vřídelního města. Více či méně respektovali pouze svobodnou volbu karlovarských radních, ostatní práva města se snažili omezovat ve svůj prospěch. Nekonečné a často až v Praze u soudu řešené spory mezi karlovarskými měšťany a loketskými purkrabími vyústily dne 6. 2. 1503 v tzv. Krvavou svatbu. Onoho dne se na karlovarském hradě konala svatební hostina Jiljího ze Štampachu, jenž se ženil s dcerou loketského purkrabího, došlo mezi svatebčany k hádce a krvavé bitce, při níž bylo zraněno několik osob. Šlikovská lenní zástava Karlových Varů skončila v roce 1547, kdy lázně připadly české královské komoře. I poté však Karlovy vary administrativně ještě dlouhá staletí přináležely k Lokti, jenž byl sídlem krajského úřadu. Veškeré žádosti se musely z Varů adresovat na krajský úřad do Lokte, kde se záležitosti přezkoumaly, schválily či zamítly. V 18. a 19. století krajský úřad v Lokti karlovarským vydavatelům cenzuroval všechny tiskoviny a noviny. Loket byl spjat s Karlovými Vary i tím, že se v době romantismu stal velice oblíbeným výletním místem lázeňských hostů. Nejpopulárnějším ctitelem Karlových Varů a Lokte byl koncem roku 1800 básník Goethe. Do Lokte zajížděl při každém karlovarském pobytu a hradní městečko si velmi zamiloval. Na terase hotelu Bílý kůň dne 28. 8. 1823 oslavil své 74. narozeniny. Správní závislost Karlových Varů na Lokti skončila až po roce 1850, kdy byl zřízen soudní a politický okres Karlovy Vary a kdy se lázeňské město stalo sídlem samostatného hejtmanství.